Pořadatelem je jihočeské Město Netolice , na organizaci akce se podílí hlavně kolektiv úředníků městského úřadu, zaměstnanců města a řada dobrovolníků. Děkujeme touto cestou i sponzorům z řad firem a živnostníků, bez jejichž podpory bychom jarmark v této podobě nemohli realizovat.
O nás
Město Netolice (427 m n.m., 2650 obyv.) Netolice patří k nejstarším městům v Čechách. První písemná zmínka o Netolickém hradě pochází z Kosmovy kroniky již v roce 981. Mimořádně urbanisticky zachovalé středověké jádro města s množstvím význačných historických památek je vyhlášeno městskou památkovou zónou. Přemyslovský kastelánský hrad a trhová osada byly v té době významným knížecím a královským správním, vojenským a obchodním centrem značné části jižních Čech. Ležely také na křižovatce několika obchodních stezek, z nichž nejznámější byla Linecká stezka. Netolice byly tradičně známé svým chovem koní, trhy, rybníkářstvím a chlebem. Na místě původního přemyslovského kastelánského hradu vzniká archeopark. Dále v renesančním domě na náměstí sídlí Muzeum JUDr. Otakara Kudrny a infocentrum. Nedaleko města najdete i národní kulturní památku Rožmberský renesanční zámek Kratochvíle. Informační systém cestovního ruchu regionu Blanský les- Netolicko zde.
Historie jarmarků
Netolický jarmark v roce 1904
Významnou roli v hospodářském životě města hrály již od středověku trhy. Díky poloze na křižovatce důležitých obchodních cest, jako Linecké a Zlaté stezky z Rakouska a Bavorska, byly Netolice významným obchodním centrem. Na každotýdenních trzích se obchodovalo hlavně s koňmi a dobytkem. Například ještě před druhou světovou válkou zde bývalo najednou až 3.000 kusů dobytka a koní. Díky tomu zde prosperovalo téměř třicet trhových hospod.
Chceme se pokusit o návrat k tradici, kdy se nejedná jen obchod a zábavu, ale i setkávání lidí a hlavně návrat k tradici Jihočeského venkova jako místa, kde žili, pracovali a žijí a pracují lidé.
Trhy představovaly významné středisko obchodní sítě měst a městeček. Kromě krátkodobých sezónních trhů (jarmarků), které se konaly několikrát do roka v pevně stanovených termínech, které určovaly církevní svátky, to byly týdenní trhy, které se konaly pravidelně jednou nebo vícekrát do týdne ve stanoveném ročním období. Na týdenních trzích jednotlivá města měla právo svobodného nákupu. Prodávaly se na nich zemědělské přebytky. U výročních trhů (jarmarků) právní výsady zaručovaly volný prodej výrobků, které dovezli řemeslníci z různých okolních míst bez omezení cechovních a jiných předpisů. Prodávaly se hotové nezemědělské výrobky. Právo trhu bylo jedním z významných městských práv, a proto jednotlivá města se snažila získat listiny (privilegia) na konání výročních trhů. Podobně tomu bylo i v Netolicích, které postupně získaly tyto významné listiny. Nejstarší listinu obdržely již v r. 1463, kdy jim český král Jiří Poděbradský udělil právo užívat výroční trh na den sv. Václava (28. září) se čtyřmi následujícími dny. V r. 1544 český král Ferdinand I. Udělil Netolickým právo konání trhu na den sv. Jana Křtitele (24. června) s osmi následujícími dny.
V r. 1605 jim dal císař Rudolf II. třetí výroční trh a jeden týdenní trh na koně, dobytek a skot. Tyto trhové listiny byly Netolickým vydány do r. 1620. Další výroční trhy získali netoličtí měšťané teprve v 18. a 19. století. V roce 1795 císař František II. udělil Netolickým právo čtvrtého výročního trhu na druhé pondělí po svátku Nanebevzetí Panny Marie (druhé pondělí po 15. srpnu) a konečně pátý výroční trh na den 17. prosince jim připojil císař František Josef I. v r. 1848. Město Netolice mělo tudíž právo pěti výročních trhů.
(text převzat z publikace STARÝ, V. Netolice od A do Ž. Muzeum JUDr. O. Kudrny: 1993)